|
|
In dust we trust
Rujbr, Kamil ; Opekar), Ondřej (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Skrze papíry a plátna vyprávím příběh každodenní závislosti, která nás obklopuje. Vycházím z osobních pocitů a nasávám atmosféru města a míst z okraje společnosti. Toto téma zobrazuji formou abstraktní kresby a malby, ve kterých jsou zobrazeny určité fáze a procesy. Zachycuji chaos do nových forem, aby obraz ani v rámci technologicky zdokonalované a všemi směry expandující vizuální kultury neztratil živost, smysl a kritické opodstatnění pro svou další existenci. Obrazy a kresby jsou návštěvou do světa lidí, kterých na světě není většina a všichni jsou svým způsobem strašně osamělí a ztracení.
|
|
|
So far so good
Rariga, Branislav ; Mazanec,, Martin (oponent) ; Šrámek, Jan (vedoucí práce)
Dystopická hra inšpirovaná detskou hrou monopoly, ktorá svojim obsahom, pravidlami, vizuálom atď. metaforicky simuluje, ironizuje alebo kritizuje a zároveň poukazuje na problematiku kapitalistickej spoločnosti či už v osobnom alebo pracovnom / korporátnom živote jednotlivca, a jeho dopad na spoločnosť a jej vývin.
|
|
|
Základ úspěšné motivace týmu
Brabcová, Lenka ; Kraváček, Ivo (oponent) ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce)
Tématem této práce je zjištění, jaké motivační faktory ovlivňují vyšší pracovní nasazení ve společnosti T-Mobile Czech Republic a.s. Zajímaly mě především důvody, které vedou k nedostatečné pracovní motivaci zaměstnanců a jak je možné tuto motivaci zlepšit. Bylo provedeno dotazníkové šetření. Následně jsem dospěla k názoru, že finanční motivace je dostatečná, ale není uspokojena touha po silném a zkušeném vedení.
|
|
|
Critique of the United States in the Work of West German Intellectuals in the Post-War Period
Kropáčková, Kristina ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá poválečnou kritiku Spojených států v dílech čtyř západoněmeckých intelektuálů: Hanse Wernera Richtera, Karla Bartha, Ernsta von Salomona a Lea L. Matthiase. Jejich reflexi nahlíží v kontextu konceptu "třetí cesty", hledání alternativního řešení pro politické i ekonomického směřování Německa po druhé světové válce, jehož součástí byla i reflexe Spojených států. Práce poukazuje na skutečnost, že i přes kladný přístup politického vedení vůči Spojeným státům především v politice Westbindung německého kancléře Konrada Adenauera, v intelektuálních kruzích lze pozorovat kritický přístup vůči USA, a to jak u levicových, tak pravicových jednotlivců. Cílem práce je identifikovat rozsah této kritické debaty. Za využití metod intelektuální historie jsou tak postupně identifikována stěžejní témata, kterým se vybraní intelektuálové ve své kritice věnovali. Práce je členěna do pěti kapitol. První čtyři rozebírají vztah jednotlivých intelektuálů k USA v období 1945-1955. Pátá kapitola obsahuje shrnutí hlavních poznatků a srovnání rozdílů a podobností v přístupech zkoumaných intelektuálů.
|
|
|
Narativní struktury ve filmové sérii Indiana Jones
Jeřábek, Jan Lucián ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Práce se zaměřuje na identifikaci narativních struktur vypozorovatelných napříč filmovou sérií Indiana Jones od prvního (1981) do čtvrtého (2008) filmu série. Analyzuje filmové recenze a zaměřuje se na to, jak jejich autoři zohlednili při hodnocení jednotlivých filmů narativní struktury. Práce se rovněž zabývá sledováním vztahu pozitivní či negativní povahy recenzí a celkovou úspěšností jednotlivých filmů série. Okrajově se práce zabývá přítomností mýtu ve filmové sérii Indiana Jones a hodnotí do jaké míry se promítá do jednotlivých recenzí a divácké recepce. Kvalitativní obsahová analýza recenzí vydaných v periodikách zaměřených na pokrývání filmových aktualit prokázala existenci ustálené narativní struktury napříč filmovou sérií Indiana Jones. Z analýzy a následné komparace jednotlivých recenzí vyplývá, že se filmová kritika shoduje na tom, že byla ve všech dílech série dodržena specifická narativní struktura. Analýza recenzí rovněž prokázala existenci přímého vztahu mezi obsahem jednotlivých recenzí a celkovou úspěšností jednotlivých dílů série.
|
|
| |
|
|
Between Critique and Inner Emigration: Ernst Wiechert in the Third Reich
Bolková, Barbora ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato práce má na základě analýzy narativní struktury a historického kontextu literárních děl a dalších textů autora zodpovědět otázku, jak se v nich odráží osobní a autorský vývoj Ernsta Wiecherta, především pak jeho postoj k nacistickému režimu. Ukáže, v jakých bodech se raná tvorba podobá ideologémům německého nacionálního socialismu a jakým způsobem se od nich autor později distancuje. Práce popisuje charakter jeho kritiky režimu v polaritách politické a morální, jakož i důvodu pro autorovu vnitřní proměnu od kritiky ke "zniternění".
|
|
|
Obstojí Popperova kritika Platóna proti dalším interpretacím?
Pokorný, Pavel ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Hlavním záměrem této práce je zodpovědět následující otázku: Obstojí Popperova kritika Platóna proti dalším interpretacím? Tu autor zodpovídá tak, že objasňuje Popperovy předpoklady, komparuje je jak s Platónovými primárními texty, tak se sekundárními prameny dalších interpretů (Gadamer, Reale, Graeser, Patočka a Strauss). Při zodpovězení hlavní otázky této práce autor postupuje následujícím způsobem: V první kapitole se zaměřuje na kontext Popperova hodnocení Platóna a objasňuje pojmové rozlišení otevřené a uzavřené společnosti. Používá zde i momenty z Popperova vlastního života. Ve druhé kapitole autor vysvětluje Platónovu politickou filosofii na základě analýzy Zákonů (Leges) a Ústavy (Respublica), což jsou texty, které formulují hlavní myšlenky Platónovy politické filosofie, a rovněž Popper z nich ve svých analýzách vychází. Ve třetí kapitole pak autor prezentuje výklad Popperovy kritiky Platona z prvního dílu Otevřené společnosti a jejích nepřátel, přičemž se zaměřuje zvláště na Popperovu formulaci tzv. "zákona revolucí", která se zakládá na předpokladu platnosti historicismu v Platónově výkladu vývoje společnosti, a nařčení Platóna z rasismu. V poslední kapitole autor analyzuje Popperova kritická tvrzení formulovaná vůči Platónovi a konfrontuje je s dalšími interpretacemi Platónova...
|
|
|
Arabsko-izraelská mírová diplomacie Henryho Kissingera a její reflexe očima jeho kritiků
Lorenz, Adam ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Henry Kissinger jednoznačně patří mezi nejvlivnější diplomaty americké historie. V administrativách prezidentů Nixona a Forda jeho moc sahala daleko za hranice obvyklých kompetencí ministra zahraničních věcí. Jeho blízkovýchodní mírová diplomacie v letech 1973-75 však vzbudila množství otázek a kritiky. Práce si klade za cíl zkoumat jeho roli v arabsko-izraelském konfliktu a identifikovat vztah k zúčastněným stranám. Do kontrastu jsou dávány osobní zájmy Henryho Kissingera, Spojených států amerických a jednotlivých členů blízkovýchodního konfliktu. Značná pozornost je věnována americké zahraniční politice vůči Sovětskému svazu a úloze účastníků regionálního konfliktu ve studenoválečné strategii Spojených států. Jeho memoáry, které představují komplexní americké pojetí blízkovýchodní problematiky v tomto období jsou v průběhu práce srovnávána s neméně důležitými názory obou stran konfliktu. Komparací s kritickými pohledy klíčových aktérů konfliktu jsou analyzovány skutečnosti, za kterých jeho blízkovýchodní diplomacie vznikala. K porovnání jsou rovněž využity přepisy telefonátů, telegramů, rozhovorů a osobní korespondence Henryho Kissingera. Práce je doplněna osobní reflexí problematiky na základě vybraných materiálů.
|
|
| |
host ::
RSS.